Lily Anička - deníček malé holčičky
Archiv rubriky: Novinky

Co Lilinku zlobí nebo těší?

Jak si naplánovat den s Kidedu (a bez školky)

Jak si naplánovat den s Kidedu (a bez školky)

Před rokem jsem si plánovala, že až budu velká, budu skladatelkou, navlékačkou, leštičkou… Chodila jsem do Montessori školky v Berouně, bojovala s chutí i nechutí zapadnout do denního řádu a místo panenek jsem měla radostí plesat u růžové věže. Nechtělo se mi. Všechna čest rodičům, školka jako fakt dobrá, ALE doma je doma! Naučila jsem se tam soustředěné práci, máma s tátou se snaží aplikovat principy Montessori i doma. Ale co si budeme nalhávat, častěji to u nás vypadá jak…

Přečtěte si více Přečtěte si více

Igráček v Berouně – i nás zasáhl FENOMÉN!

Igráček v Berouně – i nás zasáhl FENOMÉN!

To vám takhle jednou v březnu jedu Berounem na motorce a co nevidím. Barevný plakát s legrační postavičkou. “Príma mami, to chci,” hlásím mámě. Bylo ji to předem jasné. No jasně, proč ne, říká. Jak to půjde, podíváme se tam. Výstava paňáčků ve vitríně Trvalo to ještě nějaký pátek, mezitím jsme koupili vysněné bydlení a prodělali s bráchou nějakou tu nemoc. Ale v polovině dubna jsme se na výstavu do berounského muzea zajeli podívat. Vinca byl zas trochu zpruzelý, špatně se vyspal….

Přečtěte si více Přečtěte si více

Bude ze mě kuchařka

Bude ze mě kuchařka

Hurá, hurá! Konečně. Konečně jsme viděli babičku a dědu z Nového Hrozenkova. Tak moc jsem se za nimi těšila! Zdolali jsme zimní nemoci a pak se prý čekalo, až budu hodná. A já asi vůbec nezlobila, snědla jsem všechno, co jsem měla, uklidila si vždy svoje hračky… a ani Vincenta jsem nepozlobila.  A jestli ano, tak jsem to raději zapomněla. A neptejte se mámy a táty, jestli jsem starostlivá a hodná ségra mladšího brášky. Někdy mají jiný názor 😉 Zkrátka a dobře jsme konečně…

Přečtěte si více Přečtěte si více

V roce 2017 hodně smíchu, vzdoru, opiček, houpání a čokolády

V roce 2017 hodně smíchu, vzdoru, opiček, houpání a čokolády

S bráchou jsme na konci roku marodili. Brácha se pokakal dřív, než dojel na pohotovost. Pak se domů vrátil s diagnózou: „ten kluk má herpanginu“. Pak u nás začalo teprve tóčo. Máma s tátou museli přestat pracovat. Vysávali nám nosy, sráželi horečky. Umývali hračky, uspávali, konejšili. Vlastně až do konce roku 2016. Byla to šichta, i pro nás s bráchou. Ale pár hezkých vzpomínek jsem si do roku 2017 odnesla. Umím si upravit vlasy. Sama! Konečně jsem se začala zkrášlovat. Když…

Přečtěte si více Přečtěte si více

Až budu velká, budu skladatelkou, navlékačkou, leštičkou…

Až budu velká, budu skladatelkou, navlékačkou, leštičkou…

Chodím už 3. měsíc do školky. Jiné, než jsem chodila, když bylo teplo. Ta mě nijak zvlášť nebavila. Teď chodím za Stáňou, Evou, Kubou a dětmi do školky, kde leštím zrcátka, přesýpám, třídím, navlékám korálky a skládám puzzle. Řeknu to na rovinu. Ještě pořád trochu prskám, když mi táta řekne, že druhý den jedeme do školky. Jen tak. Chtěla bych být doma s bráchou Vincentem a poslouchat nemocnou písničku, na kterou pak máma zavolá doktora Notičku. Ale tak nějak začínám chápat,…

Přečtěte si více Přečtěte si více

Jak jsme s mámou nakupovali boty

Jak jsme s mámou nakupovali boty

Zatímco brácha je ještě malej a rozplývá se nad látkovým slonem, já už jsme velká a tak jsem mohla na velké nákupy do velkého obchodu ve velké Praze. Teda brácha jel nakonec taky, i když je malej. Ale jenom proto, že jela máma a ne táta. A jak brácha pořád pije mlíko od mámy, tak se musel zabalit a jet taky. Držme se mámy a nebrečme Jeli jsme do Prahy. Máma říkala: “Děti pozor, čeká nás výlet do obchodního centra Chodov. Budete…

Přečtěte si více Přečtěte si více

Svatý klid plný otázek

Svatý klid plný otázek

“Co to je?” ptám se táty a ukazuju na kompostér. Taky na venkovní lavici, kombajn, komín s plechovou korouhvičkou a na oheň v krbu. “Kde je?” ptám se zmateně probíhající mámy. “Kdo?” ptá se na oplátku máma. “Méďa!” máma ho vytáhne z batohu. Cestujeme. Tak tomu říkají naši. Na sklonku babího léta jsme vytáhli paty z našeho Berouna. Zabalili medvídka, vláčky a psa Mimi a jeli dlouho dlouho dlouho. Nejdřív k babičce a dědovi a pak směrem do domečku v Kunčicích…

Přečtěte si více Přečtěte si více

Jak si užít největší prázdninové dobrodružství

Jak si užít největší prázdninové dobrodružství

Jak? Vydat se za dědou a babičkou na vesnici. Běhat boso, koupat se v potoce, pozorovat šneky, slepice, kozy a ovečky. Kromě báby v Berouně mám dědu a babičku táááááááááákle daleko. A byla jsem tam, heč! Byly to opravdu žůžo dobrodrůžo prázdniny v Novém Hrozenkově. Než jsme konečně vyjeli trvalo to strááášně dlouho. Nejdřív jsem soplila já, pak soplil brácha Vincent. Asi proto, že mu rostly zuby. Ach jo, to nás čeká období! Pořád mi doma táta nebo máma říkali:”Musíš jíst,…

Přečtěte si více Přečtěte si více

Období vzdoru? Ne ne ne a ne!

Období vzdoru? Ne ne ne a ne!

“Nebudu jíst, ne! Nepůjdu tam, to už vůbec ne! A udělám si to sama,” opakuji pořád dokola, ale vypadá to, že mi rodiče nerozumí. Pořád něco chtějí. Ale já to chci jinak a po svém. No a co, dorostla jsem do dalšího období vývoje. Období vzdoru není vada. Pořád teď hledají něco o období vzdoru a jak na něj. Máma si vytipovala 10 věcí a ty ji schvaluju: Zkuste mě moc nerozčilovat, hraju si. Bude oběd. Nerušte mě při hře! Nechte…

Přečtěte si více Přečtěte si více

Jak jsem šla podruhé do školky

Jak jsem šla podruhé do školky

Začala jsem chodit do školky. Víte, co je to školka? Já to nevěděla, až do toho osudného dne. Rodiče to se mnou vůbec neprobrali. Vstávala jsem na mé poměry brzy. Dostala jsem šaty s medvídkem a kalhoty, které ven jentak nikdy nenosím. Máma mě a tátu ráno fotila. Z toho jsem tedy nebyla moudrá. Copak jsem si obouvala boty poprvé? Ale byla jsem zvědavá, kam s tátou jedeme. Vonělo to dobrodružstvím. Víc, než posedávat doma. A s tátou je legrace, tak jsem jela bez breku. Beru…

Přečtěte si více Přečtěte si více