Přituhlo a máma se chytá za hlavu, že pečlivě nepíšeme deníky. Ostatně, chytá se tak za hlavu 5 let od mého narození. Zdvojnásobilo se to po narození Vincíka. Na Mamablog roku to 100% nedotáhne. V roce 2019, ani nikdy jindy. Ale ty 4 příspěvky ročně by snad se mnou i bráchou mohla dotáhnout do konce. Pokud se ji nenarodí další mimino. Ale to asi nehrozí. Jak znám tátu, to by pražák VENKOVANEM skončilo dřív, než pořádně začalo. A musel by se přejmenovat na pražák ŠÍLENCEM. A nepomohl by ani Tuhý Kořínek.
Pro začátek jsem se dost rozvášnila, je vidět, že už jsem docela myslivna. Hele, oslí můstek. Myslivec je lovec. A já byla v létě na loveckém zámečku Ohrada. A jsme u jádra bígla. Tedy pudla.
Hurá na vycpaná zvířata
Jeli jsme asi hodinku i s babičkou. Po smrti dědy ji bereme na výlety, aby byla veselejší. A někdy ji dáváme zabrat. Však zrovna teď leží v nemocnici. Má nové koleno. To aby nám stačila.
No ale k těm vycpaným zvířatům. Lovecký zámek Ohrada najdete v Hluboké nad Vltavou. Ten cirkus tam jsem viděla poprvé v životě. Tedy já cirkus (jako se zvířaty) neviděla a jen tak neuvidím (protože týrání, neasi).
Zvířata, co se ani nehnou a koukají za sklem. Nebo i bez skla, normálně leží na podlaze. Nehnou se. Jeleni, divočáci, psi a taky medvědi. Ti už na nás čekali v průchodu u zámku. S Vincou jsme se trochu báli. Zvlášť, když jsme zjistili, že jeden medvěd drží v tlapě obal od sušenky.
Co kdyby mu najel cukr a začal by řádit?
Hele ségra 
Potkali se u Hluboké
Taky tam byl hodně divný vycpaný vlk a rys.
Viděli jsme taky ryby, pušky, dýky, ptáky, sedla, rybářské sítě. Moc dobrý výlet, jeďte. A to nebylo všechno. Není tam jenom mrtvo! Najdete tam i živý zvířátka v ZOO.
ZOO v Hluboké
To už babička docela funěla. ZOO u zámku Ohrada vypadala jako malá, ale ve skutečnosti byla velká. Máma už nestíhala fotit, protože sbírala mamku a Vincka. Já si pamatuju hejno plameňáků u Munického rybníka. Taky medvědy, které jsem neviděla, protože spali. Nebo třeba čichání k rohům 😈 a parohům. Ale co smrdí jak už nevím.
Pak už nás čekal oběd u pana Vopičky a spánek cestou domů. Jeďte, ale ne s naší mámou! 👋
