Retro kočárek pro panenky

Tak tohle si musíte poslechnout.

Máma nás tudle vzala na výlet. Nemyslím teď mraveniště, o tom psal už Vinca. Mám na mysli něco moc velkého. Holčičího. Krásného. Co prostě dělá z každé malé holky velkou maminku. Kočárek!

Černý kohout na dvorku

Jeli jsme na výlet a máma mlčela. Nechtěla nám prozradit, kam jedeme a co tam budeme dělat. A tak jsme hádali a těšili se. Za půl hodiny od naší chalupy jsme vystoupili z auta v malé vesnici. Z vrat na nás mával vousatý pán. A tak jsme šli za ním na dvorek.

A byl tam! No ano, retro kočárek taky. Ale ten černý kohout. Ten nás s Vincou fascinoval celou dobu, takže jsme puntikatý starý kočárek pro panenky ani nevnímali.

A pak? Retro kočárek pro panenky

Až při odchodu jsme si všimli, že s sebou bereme starý rozhrkaný kočárek pro panenky. A panenku, která možná kdysi tence plakala, ale když se dozvěděla, že do Stádlce jede s námi, byla šťastná. A my taky. Hrdě jsme si kočárek i panenku vezli z místa činu.

Dali jsme to do pucu!

Kočárek jsem si zamilovala. I tu rozcuchanou panenku. Myslím, že ji má rád i Vinca, kouká ji pod sukni. Ale víc je moje. S bráchou jsme kočárek i panenku umyli a já ji vozím každý den po dvorku. Takže jsem určitě lepší maminka, než Vinca tatínek a mám na to větší právo. Myslím, že to Vincovi nevadí. Tak jsem rozhodla. Ale kdyby chtěl, občas mu ji půjčím.

Mimochodem, máma chytá nějakou zálibu ve starých věcech. Tak trochu i táta a to už je co říct. Tuhle přitáhli staré knihovny do obýváku. Pak tenhle kočárek. A máma neměla dost, ještě u popelnic stáhla smaltovaný lavor. Co nás ještě čeká?

Máma kočárek našla na na sbazaru, kdyby někdo zatoužil po podobné starožitnosti. 💓