Igráček v Berouně – i nás zasáhl FENOMÉN!

Igráček v Berouně – i nás zasáhl FENOMÉN!

To vám takhle jednou v březnu jedu Berounem na motorce a co nevidím. Barevný plakát s legrační postavičkou.

“Príma mami, to chci,” hlásím mámě. Bylo ji to předem jasné. No jasně, proč ne, říká. Jak to půjde, podíváme se tam.

Výstava paňáčků ve vitríně

Trvalo to ještě nějaký pátek, mezitím jsme koupili vysněné bydlení a prodělali s bráchou nějakou tu nemoc. Ale v polovině dubna jsme se na výstavu do berounského muzea zajeli podívat. Vinca byl zas trochu zpruzelý, špatně se vyspal. Máma neuměla zaparkovat ve městě, ale to nevadí. Zaparkovala v postranní ulici, kde se nesmí parkovat a riskla pokutu. Chválim, že nás na tu výstavu dostala, i když za 25 minut začínala v muzeu polední přestávka. Času bylo nakonec akorát. Jako bylo to moc hezký, ale zase co z toho, když koukáte na paňáčky ve vitríně.

Bylo jich 5

Máma po výstavě koupila “mámu” a “tátu” a tak začal FENOMÉN IGRÁČEK i u nás doma. A to už bylo něco jiného. Najednou jsme měli 2 doktory, mámu, tátu a pana stavbyvedoucího. Ten není pravej, ale to nevadí. Vždycky se na něco hodí, třeba jezdí v autě nebo ho dám Vincentovi.

Igráčkodomeček v plenkách

Tihle naši igráčkové byli dlouho bezdomovci. Měli náš velkej dům a v něm spoustu prostoru, ale usínali všudemožně. Máma jednoho dne přišla s poličkou, co měla 2 přihrádky a nějaký okýnka. Nejdřív jsem myslela, že to jsou nové sedačky pro mě a pro bráchu, ale ukázalo se, že je to budoucí igráčkodomeček.

Máma koupila barvu a štětec a začala natírat. Chtěla jsem se toho účastnit, ale zas tak mě to nebralo, raději jsem škádlila Vincenta. Za pár dnů měli igráčkové vymalováno. Mezitím se sice ztratil 1 doktor, ale to je možná dobře. 2 by se do tohodle holobytu nevešli a nevím, koho by pořád léčili. 1 je až dost.

Táta se baví s doktorem a stavbyvedoucím

A tak jsme si s Vincentem začali hrát. Tedy zkoušíme se nepoprat, kdo si vezme jakého igráčka nebo v jaké místnosti bude. A jestli bude vůbec v místnosti, jestli třeba neskočí z okna paní sousedce na zahradu.

Vše je ještě v plenkách, ostatně i Vincent. Máma dokoupila ještě takovej skládací dřevěnej nábytek. Na to poztrácení to prý stačí. A plánuje nějaký koberec, možná záclonku. Já bych si přála palačinky a citrón. Tak až s tím pohneme, přidám nějaké fotky, jo?

Facebooktwittergoogle_plusredditpinterestlinkedinmail

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *