“Ty to máš v rukách,” volal na mě tatínek a já v tu chvíli pochopila smysl celého života!
A to je můj brácha Vincent. Vozí se. Ještě ničemu nerozumí a tak brečí. Někdo by mohl namítnout, že já taky, ale já mám k tomu vždycky důvod.
Na motorce jsem dojela skoro až do Jiné Kávy: “Dám si pračku a chňapku,” poručila jsem si.
Abyste si nemysleli, mít pořád dobrou náladu, to by byla nuda. Máma i táta musí být pořád ve střehu. Proto ráda hučím a pobrekávám. Taky vzdoruju a nesouhlasím.
Ahoj všichni. Jsem už velká dvouletá slečna. Uteklo to jako voda, fakt! Máma mě porodila v Praze, takže jako malá jsem byla ostřílená pražačka. Jsou to už skoro 2 dlouhéé roky, co bydlíme v Berouně a ze mě je maloměšťačka.
S našima toho prožívám hodně. Máma si myslela, že o naší rodině bude psát pohádky. Nemá na to čas, protože hodně pracuje. Táta taky. Občas mě zlobí. Snaží se mě hodně učit a musím poslouchat.
Někdy se mnou chtějí naši něco vyrábět, když já bych raději malovala po stole nebo smíchala vodovky dohromady. Moc toho ještě nenamluvím – tedy s nimi. Můj slovník se od konce roku 2015 rozšířil, pořád mě ale baví, že se mnou rodiče hrají aktivity a hádají, co mám na mysli.
No a co, mě se taky nikdo neptal, jestli chci bráchu nebo ne.
V den mých narozenin se mě máma i táta snažili hned od rána nezlobit. Byli hodní a nic po mě nechtěli. Mohla jsem mít šatičky a v obýváku bylo hodně balónků.
Dostala jsem postýlku pro panenky. Nejdřív jsem houpala auto a zajíčka, ale maminka mi řekla, ať zkusím pohoupat panenku. Docela to fungovalo a panenka mi v postýlce rychle usnula.
Taky jsem dostala motorku.
Měla jsem krásnou oslavu. Na fotce mi zrovna táta dává dort a chce abych sfoukla jednu svíčku. Bylo mi to trapné.
Všude byly balonky [říkám jim: baló] a přišli i kamarádi. Máma udělala RAW Tiramisu a asi jim moc chutnalo. Teď na tom ujíždí, pořád mixují.
Přišla Elinka s maminkou Míšou. A taky Vojta s maminkou Janou. A pak jsem potkala Vandu (tetu Vaničkovou) a její Vandičku a Mikiho. A Martínka s maminkou Soňou. Všichni mi přáli a já nejdřív nevěděla, co si s tím mám počít.
Už se těším na další narozeniny.
Je zima. Fouká vítr, občas zaprší. Jste v posledním stádiu těhotenství. Bydlíte v paneláku bez výtahu. Máte dvouletou holčičku. Všechno z výtvarné výchovy jste zapomněli. Vidíte se v tom?
Nezoufejte. Nesplachujte ruličky od toaleťáku, nenechte svého muže vyhazovat krabice.
Kupte tempery, barevné papíry, štětce. Trhejte, stříhejte, malujte a barvěte. Proč? Bude vás to těšit. Strávíte pěkné chvilky s rodinou. Vyzkoušíte si, co ještě umíte. Budete tvořit pro své miminko a s ním. Do čeho jsme se zatím pustili u Vránů?
Jako první k nám zavítalo prasátko Anežka. Vylouplo se z krabice od bot. Originální, bez mustru a přípravy. Také to tak dopadlo. 🙂
Nožky mu brzy upadly. Na hraní to prasátko věru není. Ale Lily Aničce udělalo radost. Pokaždé, když ho viděla, snažila se roztomile zachrochtat.
Paňák Bořek je (tedy spíše byl) imitací na interaktivní hračky, které se zapínají, zavazují. Dělali jsme ho bez návodu, zato s láskou. Moc se neujal, brzy mu Lily Anička utrhla nožičku. Krk jsme museli obvázat lepící páskou, jinak by mu upadla hlava. Ale byla s ním legrace!
S tatínkem si Lily Anička vytvořila roztomilou žabičku z toaletní ruličky. Žabička Kva Kva je zatím největší “držák”. Možná proto, že je Adam precizní UX designér a proto výrobu žabičky podrobil důkladné předimplementační analýze.
No řekněte, nebude ta naše dceruška Lily Anička kreativec?
Milá Lily Aničko. Ještě nám toho všehovšudy moc nepovíš, ale snažíme se Tě chápat a rozumět Ti, co nám síly stačí. Ukazujeme, podáváme, říkáme, správně vyslovujeme. Ale nic naplat, stále na nás mluvíš trochu čínsky. Bereme to! Ještě pořád jsi ty naše malé miminko.
A musíme uznat, že Tvé začátky jsou legrační. Slovní zásoba se pomalu a jistě rozšiřuje, proto jsem dala dohromady Tvůj osobní miminkovský slovník skřeků, které na nás chrlíš na konci roku 2015. Jsou zde, i s překladem.
“Mikulášové, čerti, andílci, uhlí a čokoládičky patří pod zámek. Čerti pod dvojitý”, rozhodla maminka a vydala se s Lily Aničkou k Lasíkům do Únětic.
Však i tam přichystali pěknou akci:
“Hola, hola přijďte druhou adventní neděli do hospůdky U Lasíků od 10.- do13.00 zde bude probíhat knižní vánoční trh KNIHOTOČ, pořádaný sdružením Roztoč. Prodávat se budou knihy z různých renomovaných vydavatelství. Trhovkyně pracují zadarmo a výtěžek akce podpoří vybavení ateliérů sdružení Roztoč. Přijďte nejen nakoupit krásné vánoční dárky, popít vánoční punč, pojíst vánoční koláčky, ale také si poslechnout a zazpívat koledy. Zahrát nám přijdou UNĚTICKÉ RYBIČKY.”6
Že toho měla maminka za celý den dost, svědčí její doznání na sociálních sítích:
“Oslava Mikulase s Lilkou: Musim rict, ze tahle vyprava v jedne osobe bez dalsi dospele osoby, s nevyrovnanym psem a uknouranou holcickou (to nepocitam makaka v pupku) je vskutku adrenalinova :). Od vyberu jidla (Lilka U Lasiku nic jist nebude), po odhaneni Hug a podobnejch psu, ktery lezou Mimi do zadku, spolecnem curani s Lilkou a zatim konecnem se brozeni bahnem smer Roztoky. Lilka uz ale spi a psovi leze ze zadku exkrement, tak svita na lepsi casy! Unetice proste miluju! :)”
Focení celé rodiny u Lenky Pihrtové.
A pohádky je konec? No, možná skoro.
“Lilinko, špatně se mi to říká, ale jsem nepohádková maminka. Nejsem žádná královská matička, i když ty princeznou zůstaneš. Po porodu jsem nejspíš měla příliš mateřského mléka a ty pohádky tak nějak šly. Jenže teď nejdou a já jsem frustrovaná. Zasekaná. A ty přitom rosteš a vymýšlíš nové lupárny. Mě přepnout na pohádku trvá déle, než celá analýza klíčových frází. Abych to tedy neprošvihla! Budu psát, jako Tvoje máma, chceš?”
Takže ano! Tento týden se Lily Anička změnila z čtyřnohého tvora na malého člověka, který chodí po dvou. Daleko, dlouho, s pády, modřinami a boulemi. Dala si na čas, až do 16 měsíců se nechtěla stát stabilním dvounožcem. Asi se bála, že by si pak s Mimi rozuměla méně. My, zkušení rodičové, jsme se rozhodně nezalekli toho, co popisuje Vanda v úsměvném článku Mám doma debila.
Když u nás byla 18. června teta Olenka, strejda David a sestřenka, divoká Xena, zajeli jsme si odpočinout do chládku pár kilometrů za Beroun. Někde kolem Bzové a Březové se ukrývá nádrž Hlínovka. Odpovídá názvu a plavou tam hadi! Ale je tam klid a daleko od městských koupáků (v našem případě maloměstských, brr!).
Lilka se stala modelkou tetě Olence. I když byla unavená po celodenním cestování, zatnula všech svých cca 14 zoubků a díky ní a bystrému oku hodné Olenky vznikly tyto krásné fotky.
Lilinka se chystá na procházku
Bum, bác. Panenka letí do kouta. A za ní plyšový zajíček. Princezna Lily Anička odhazuje holčičí hračky a pospíchá k dětskému stolečku. Chytne se za něj a šoupe jím po pokoji: “en en enene”, hučí si potichu.