Jak? Vydat se za dědou a babičkou na vesnici. Běhat boso, koupat se v potoce, pozorovat šneky, slepice, kozy a ovečky.
Kromě báby v Berouně mám dědu a babičku táááááááááákle daleko. A byla jsem tam, heč! Byly to opravdu žůžo dobrodrůžo prázdniny v Novém Hrozenkově.
Než jsme konečně vyjeli trvalo to strááášně dlouho. Nejdřív jsem soplila já, pak soplil brácha Vincent. Asi proto, že mu rostly zuby. Ach jo, to nás čeká období!
Pořád mi doma táta nebo máma říkali:”Musíš jíst, jinak nepojedeme k dědovi.” A tak jsem jedla, co to šlo. Co by děda dělal, kdybych nakonec nepřijela? Co by dělala babička, kdo by proháněl kočičky, krmil slepice, kropil s dědou zahrádku? Trochu myslím, že to byl od našich podfuk, že bychom nakonec stejně odjedli. Ale budiž, ještě na to párkrát naletím.
Táta mě vzal do potoka na lehátko. Normálně se bojím, ale tohle bylo dobrodrůžo!
S tátou toho mám hodně společného. Na Kyčerce čekáme na občerstvení a tváříme se
Tatru mám doma, to mě musí poslouchat i tahle
“Puta puta posím!” Ty slepice nakrmit dá ale práci
Můj pes. Jmenuje se “pes Mimi”
Prší. Nuda. Dědo, dělej něco
Ségra, zatvař se normálně
Tak že jsi to ty, brácho