Ahoj všichni. Jsem už velká dvouletá slečna. Uteklo to jako voda, fakt! Máma mě porodila v Praze, takže jako malá jsem byla ostřílená pražačka. Jsou to už skoro 2 dlouhéé roky, co bydlíme v Berouně a ze mě je maloměšťačka.
Jsem tu krásné 2 roky
S našima toho prožívám hodně. Máma si myslela, že o naší rodině bude psát pohádky. Nemá na to čas, protože hodně pracuje. Táta taky. Občas mě zlobí. Snaží se mě hodně učit a musím poslouchat.
Někdy se mnou chtějí naši něco vyrábět, když já bych raději malovala po stole nebo smíchala vodovky dohromady. Moc toho ještě nenamluvím – tedy s nimi. Můj slovník se od konce roku 2015 rozšířil, pořád mě ale baví, že se mnou rodiče hrají aktivity a hádají, co mám na mysli.
No a co, mě se taky nikdo neptal, jestli chci bráchu nebo ne.
V den mých narozenin se mě máma i táta snažili hned od rána nezlobit. Byli hodní a nic po mě nechtěli. Mohla jsem mít šatičky a v obýváku bylo hodně balónků.
Dostala jsem postýlku pro panenky. Nejdřív jsem houpala auto a zajíčka, ale maminka mi řekla, ať zkusím pohoupat panenku. Docela to fungovalo a panenka mi v postýlce rychle usnula.
Taky jsem dostala motorku.
Měla jsem krásnou oslavu. Na fotce mi zrovna táta dává dort a chce abych sfoukla jednu svíčku. Bylo mi to trapné.
Všude byly balonky [říkám jim: baló] a přišli i kamarádi. Máma udělala RAW Tiramisu a asi jim moc chutnalo. Teď na tom ujíždí, pořád mixují.
Přišla Elinka s maminkou Míšou. A taky Vojta s maminkou Janou. A pak jsem potkala Vandu (tetu Vaničkovou) a její Vandičku a Mikiho. A Martínka s maminkou Soňou. Všichni mi přáli a já nejdřív nevěděla, co si s tím mám počít.
Už se těším na další narozeniny.