A pohádky je konec? No, možná skoro.
“Lilinko, špatně se mi to říká, ale jsem nepohádková maminka. Nejsem žádná královská matička, i když ty princeznou zůstaneš. Po porodu jsem nejspíš měla příliš mateřského mléka a ty pohádky tak nějak šly. Jenže teď nejdou a já jsem frustrovaná. Zasekaná. A ty přitom rosteš a vymýšlíš nové lupárny. Mě přepnout na pohádku trvá déle, než celá analýza klíčových frází. Abych to tedy neprošvihla! Budu psát, jako Tvoje máma, chceš?”
Takže ano! Tento týden se Lily Anička změnila z čtyřnohého tvora na malého člověka, který chodí po dvou. Daleko, dlouho, s pády, modřinami a boulemi. Dala si na čas, až do 16 měsíců se nechtěla stát stabilním dvounožcem. Asi se bála, že by si pak s Mimi rozuměla méně. My, zkušení rodičové, jsme se rozhodně nezalekli toho, co popisuje Vanda v úsměvném článku Mám doma debila.
